13.FREE JAZZ FESTIVAL - 1. koncert

Neohodnoceno
100 Kč / ks

TRIO KONTRASZT (Srbsko/Maďarsko)
Stevan Kovacs Tickmayer - piano, István Grencsó - tenorsaxófon, basklarinet, altová flétna, Szilveszter Miklós - bicí

TREVOR WATTS & VERYAN WESTON (Velká Británie)
Trevor Watts - altsaxofón, sopránsaxofón, Veryan Weston  - piano

Kategorie: KONCERTY

TRIO KONTRASZT
Stevan Kovacs Tickmayer se narodil v roce 1963 v Novim Sadu, po vypuknutí občanské války v Jugoslávii se přestěhoval do Francie.
Vystudoval kompozici (1987) na Akademii múzických umění v Novim Sadu jako žák Rudolfa Brucciho. Ve studiu pokračoval pod vedením Ludvíka Andriessena a Didericka Wagenaara na Královské konzervatoři v Haagu. Roky 1996 a 1997 prožil v Paříži a Amsterdamu se setkal s Mártou Kurtágovou a György Kurtágem, s nimiž rozvíjel trvalé přátelství.
V letech 1984-1988 působil v redakci Új Symposion, v časopisu Novi Sad pro kulturu a umění, který pravidelně přinášel články o hudbě. Ve stejném období byl hlavním organizátorem dvou mezinárodních uměleckých festivalů konaných v Novim Sadu.
Od poloviny 80. let do počátku 90. let se aktivně zajímal o improvizovanou hudbu a jeho vztah k ní ho přivedl ke spolupráci s vynikajícími hudebníky, jako jsou György Szabados, István Grencsó, Mihály Dresch, Paul Termos, Peter Kowald, Fred Frith, Chris Cutler, Valentin Clastrier, Ernő Király, Boris Kovač a mnoho dalších.
V roce 1986 založil skupinu Tickmayer Formatio, ve které využíval jak klasické prvky, tak improvizaci současných hudebníků. Napsal i skladby pro produkci tanečního divadla francouzského choreografa Józsefa Nagyho. Jako živou hudbu je mezi roky 1990 až 1997 představil s Tickmayer Formatio.
Stevan vystoupil v Lockenhauser Kammermusikfest a na Sigulda Music Festivalu.  Kromě toho byl účastníkem uměleckých rezidencí Art Omi a Civitella Ranieri nadace v New Yorku, a opakovaně učil na Mezinárodní letní škole Cortona New Music Sessions.
Jeho práce byly vydány na labelech ReR Megacorp, ECM New Series, Nonesuch a Leo Records.
István Grenscó je vynikající postavou maďarského avantgardního jazzu. Narodil se v roce 1956 v Nyíregyháze, v Maďarsku. Jeho kariéra začala v roce 1979 s Masina Jazz Csoport. V 80. letech byl znám jako člen Dreschova kvarteta a jako partner György Szabados, “otce” maďarského improvizovaného jazzu.
V roce 1985 založil Grencsó Collective, který (i když se jeho jméno několikrát změnilo) je od té doby pro něho nejdůležitější kapelou. Hrál se slavnými mezinárodními hudebníky jako Paul Termos, Peter Kowald, Lewis Jordan, Tobias Delius a Rudi Mahall. Byl členem MAKUZ vedeného György Szabadosem a nedávno byl stálým partnerem Barnabáse Dukaye, vynikající osobnosti maďarské současné hudby. Je stálým členem bandu Araraton Trio a Kampec Dolores.
V roce 2015 s Collective vydali dvojalbum se šesti skladbami od György Szabadose.  Nejnovějším vydaným CD (Prepost Records, 2017) nahraným v duu s Bálintem Bolcsóem je Forecast / Előrejelzés.
Grencsův repertoár je velmi rozmanitý. Jako skladatel je považován za mistra formálních změn. Kromě experimentů s improvizovanou hudbou zaranžoval nesčetné jazzové standardy a bez ohledu na současné trendy a módu hrál pop, rock a etno hudbu. Také reinterpretoval maďarskou taneční hudbu šedesátých let. 
Szilveszter Miklós je umělec pocházející z Vojvodiny. Narodil se v Muzslya (Mužlja) v Nagybecskereku (Zrenjanin, tehdejší Jugoslávie). V začátcích své hudební kariéry se věnoval hře na housle, od r. 1997 přesedlal na bubny. Absolvoval studia na Ferenc Liszt University of Music v Budapešti, ale za své skutečné vzdělání považuje společnou tvorbu hudby se svými přáteli. Hraje se známými maďarskými hudebníky, jako jsou István Grencsó, Róbert Benkő, Máté Pozsár, Péter Ajtai, Szilárd Mezei, Ákos Szelevényi, Mihály Dresch, Barnabás Dukay, Stevan Kovacs, Tibor Szemző atd.
Od roku 2010 je členem Grencsó Collective, s nímž nahrál několik CD. V roce 2015 mu prestižní maďarský časopis Gramofon udělil cenu za Jazz Album roku.
Je vedoucí postavou na rostoucí “svobodné” hudební scéně v Budapešti a hraje v triu AMP, s nímž pravidelně vystupuje na festivalech v Maďarsku i v zahraničí.
Kromě hraní s významnými jazzovými hudebníky v Maďarsku pravidelně účinkuje i v různých mezinárodních sestavách s takovými mistry jako jsou Rudi Mahall, Johannes Bauer, Marco Eneidi, John Dikeman, Han Bennink, Jasper Stadhouders a Peter Brötzmann.

TREVOR WATTS/ VERYAN WESTON
Saxofonista Trevor Watts (1939) a klavírista Veryan Weston (1950) jsou umělci, jejichž individualismus vyniká odvahou. Oba vydávají svými nástroji přesvědčivé hlasy. Weston začal v roce 1972 hrát jako  nezávislý jazzový klavírista a v improvizátora se vyvíjel v Little Theater Clubu v Londýně. Je jedním z mála volně improvizujících klavíristů, kteří jsou vedeni nábojem všudypřítomného vlivu Cecila Taylora (USA/1929-2018).
Trevor Watts pomohl v polovině 60. let vytvořit jasný britský styl volné improvizace. Je jedním z prvních, (hlavně v rámci spolupráce s Amalgamem), kdo využívá zkreslené elektrické kytary (Keith Rowe a Dave Cole) a elektrické basy kreativně ve volně improvizované hudbě.  Je skutečností, že Watts se nikdy neviděl jako výhradně „freejazzový hráč“. Improvizace a free jazz jsou jen dvěma aspekty celkového vývoje Wattse jako hudebníka. Během 80. let, zejména ve skupině Moiré Music, Watts integroval do moderní jazzové improvizace africký a středoevropský polyrytmus podobný tanci a také tradiční keltské melodie, které vytvořily radostný nový zvuk, který byl ale daleko od všeobecně rozptýleného stylu „světového beatu“.
Spolupráce Westona a Wattse se počítá na desítky let.  Poprvé se setkali v Little Theater Club v Londýně na začátku 70. let. Spojuje je společná láska k tradiční hudbě. Trevor má dlouhodobé zkušenosti s hrou s africkými hudebníky a Veryan po mnoho let zkoumá váhu pentatoniky. Důkladná studie rytmu je pro oba velmi důležitá, což je v jejich hudbě slyšet. Spolu s tím se ale nebojí zkoumat melodii a harmonii svými otevřenými způsoby. V jejich posledním společném projektu „Dialogs“ (2017) za účasti Hannah Marshalla (violoncello) a Alisona Blunta (housle) objevují nový prostor pro zkoumání improvizace. Stále je tu jazzový cit, ale vzhledem k tomu, že jsou oba skladateli, jejich improvizace má vždy silný smysl pro strukturu.
Oba muzikanti jsou členy řady jiných projektů. Oba vystupovali na významných festivalech, a to nejen v Evropě.
„Wattsův ostrý alt a zvlněný soprán se dobře hodí k lyrickému a zároveň rytmickému Westnovu klavíru. To je hudba pozoruhodná proto, že je složena právě teď. Zdá se, že oba muži přesně vědí, kde je jejich partner v určitém okamžiku a jsou připraveni na to, co přijde dál. A přitom má zároveň tu spontánnost.“
D. Heining- Jazzwise