Novinka
Značka: Mac Avenue

CD: Cécile McLorin Salvant – Woman Child

Neohodnoceno
375 Kč / ks

Cécile McLorin Salvant – zpěv / Aaron Diehl – piano / Rodney Whitaker – kontrabas  / Henrin Riley – bicí / James Chirillo – kytara, banjo

 

St. Louis Gal / I Didn't Know What Time It Was / Nobody / WomanChild / Le Front Caché Sur Tes Genoux / Prelude/There's A Lull In My Life / You Bring Out The Savage In Me / Baby Have Pity On Me / John Henry / Jitterbug Waltz / What A Little moonlight Can Do / Deep Dark Blue

Kategorie: Mac Avenue

Cécile McLorin Salvant

Woman Child

MAC  1072 

Když v roce 2010 zvítězila ve finále prestižní soutěže Thelonia Monka, prakticky nikdo o ní v Americe nic nevěděl. Cécile McLorin Salvant patřila pravděpodobně k nejzáhadnějším postavám této soutěžní přehlídky mladých talentů. O to větší pocty jí následně vzdávali nejen hudební kritici, ale i známý trumpetista a pedagog Wynton Marsalis.

V době úspěchu ve zmiňované soutěži však Salvant rozhodně nebyla hudebně nepopsaný list. Neprošla si sice obligátním systémem amerického jazzového školství, své inspirace však nasávala jinde, především ve Francii, k níž ji táhlo přirozené pouto. Jejím mateřským jazykem je totiž francouzština; dcera francouzské matky a haitského otce se od dětství věnovala hře na piano i zpěvu.

Ve Francii, kam odešla v roce 2007, studovala nejen práva, ale hlavně klasickou hudbu a barokní zpěv. Právě na konzervatoři v Aix-en-Provence přičichla k jazzu, blues a vůbec improvizaci. Ještě před návratem do Spojených států stihla odehrát řadu pařížských koncertů se svou francouzskou kapelou a vydat (dnes polozapomenutý) debut s názvem Cécile.

McLorin Salvant na tomto albu ráda objevuje zapomenuté písničky velké části dvacátého století. „Rád si vybírám takové, které jsou neznámé nebo byly nahrány jen párkrát. Ačkoli se nepovažují za standardy, vlastně by měly – jsou totiž nádherné,“ vysvětluje zpěvačka svůj zájem o „zaprášený“, ale cenný repertoár.

K takovým patří například už úvodní St. Louis Gal, písnička tolik oblíbená bluesovou legendou Bessie Smith (1894-1937). V koncentrované a velice komorní podobě (zpěvačku zde doprovází pouze kytarista James Chirillo) se tu McLorin Salvant vyznává ze svého vztahu k jazzové tradici.

Standard I Didn't Know What Time It Was není žádnou neznámou. Na programu svých koncertů jej mívaly Billy Holiday, Sarah Vaughan a mnoho dalších. Tato verze navazuje na to nejlepší z oněch kořenů, zároveň však udivuje svěžestí a samozřejmostí projevu.

Kapela dostává více prostoru ve zpěvaččině autorské skladbě Woman Child. Není to „bezejmenná“ formace: pianista Aaron Diehl a bubeník Henrin Riley hrávají s Jazz at Lincoln Center Jazz Orchestra, basista Rodney Whitaker je uznávaný jazzový pedagog. Společně dokáží umocnit skvělé rytmické cítění a frázování zpěvačky v rychlejších kouscích, stejně jako podpořit její výraz v baladách.

Nový hudební tvar dává McLorin Salvant básni Le Front Caché Sur Tes Genoux haitské autorky Idy Salomon Faubert, která, ostatně podobně jako tato zpěvačka, rozvinula hlouběji své estetické cítění právě ve Francii. Balada je oním pověstným „francouzským kořením“ na albech zpěvaček, které dokázaly ve Spojených státech prorazit. Je škoda, že francouzsky zpívaných kousků zde není více, McLorin Salvant totiž sluší asi nejvíce!

Hlouběji do afroamerické hudební tradice se McLorin Salvant noří ve svižnější verzi tradicionálu John Henry. Text známé písně o dělníkovi, který svou silou zvítězil nad strojem, zde skvěle doplňuje Aaron Diehl, který si zde pohrává s perkusivními zvuky preparovaného piana.

Deska Woman Child byla pouze začátkem slibné kariéry zpěvačky s francouzskými kořeny. Nahrávka potěší milovníky jazzové klasiky, ale šanci by jí měli dát i posluchači, kteří tradicí spíše opovrhují. Cécile McLorin Salvant dokázala skloubit svůj rychle nabitý hvězdný status s jistou dávkou hledačství, které vyvrcholilo třemi Grammy v následujících letech