V Atriu se setkají hvězdný nadžánrový pianista Rami Khalife a nastupující talent Mikuláš Pokorný
Původem libanonský virtuóz a skladatel Rami Khalife hraje hluboce emotivní hudbu, často inspirovanou pohnutým osudem jeho rodné země. A Mikuláš Pokorný dokazuje, že na domácí scéně roste další výrazná osobnost. Sólové recitály nabídnou posluchačům 19. října 2026 v Praze v Atriu na Žižkově v rámci třetího večera 31. ročníku Mezinárodního festivalu jazzového piana.
Mezinárodní festival jazzového piana dává každoročně příležitost výraznému domácímu hráči sdílet scénu se světovými hudebníky. Letos tuto šanci využije Mikuláš Pokorný (*1998).
Pražská Konzervatoř a VOŠ Jaroslava Ježka je skutečnou „líhní“ talentů, jazzovou průpravu a muzikantské kontakty pomohla získat i Mikulášovi Pokornému. Na vysokoškolské úrovni absolvoval jazzové piano na JAMU, odkud vycestoval také na studijní pobyt do Portugalska na Escola Superior de Música de Lisboa.
Příslovečné ostruhy si Pokorný vysloužil jako sideman Laca Décziho, Markéty Foukalové, Jana Smigmatora či Libora Šmoldase, se kterým ho můžeme slyšet i na zdařilém albu Sorry, Miles! (2026). Hrává také v duu se saxofonistou Janem Kynclem, nebo v kapele VV Brasil se zpěvačkou Veronikou Vítovou. Ale hlavně vede vlastní Mikuláš Pokorný Trio, ve kterém se inspiruje širokou škálou muziky od neworleanských kořenů jazzu přes bebop a swing až k brazilským žánrům. Svoje zkušenosti předává jako pedagog na Mezinárodní konzervatoři Praha.
Pro sólový recitál si Mikuláš Pokorný připraví výběr vlastních kompozic i úprav skladeb převzatých.
https://www.youtube.com/watch?v=EYDmgt5TNzI
Pianista a skladatel Rami Khalife (*1981, Bejrút) dokázal získat ohromný respekt hned v několika muzikantských světech. Jako interpret hudby klasické, třeba nahrávkou Prokofjevova Klavírního koncertu č. 5. Jako autor muziky soudobé, svoje kompozice provedl například s Katarským filharmonickým orchestrem a Lipským rozhlasovým sborem (Requiem For Beirut), Filadelfským komorním orchestrem (Stories) či Národním orchestrem Île-de-France (Voyage). Samozřejmě jako hráč s hlubokým zájmem o improvizaci včetně jazzové. Založil také elektro-akustické trio Aufgang v obsazení dvou hráčů na klávesové nástroje a bubeníka, spojující klasicizující autorské skladby ovlivněné například serialismem s elektronikou a razantními beaty. Všestrannost ho předurčila také k tvorbě scénické hudby pro film. A není divu, že se v Ramiho hudbě odráží také prvky hudby blízkovýchodní. Krásným příkladem je album Andalusia of Love (2016) „rodinného“ tria Marcel, Rami & Bachar Khalife. uznávaný skladatel, zpěvák a hráč na oud Marcel Khalife, matkou zpěvačka Yolla Khalife, bratrem perkusista Bachar Mar-Khalife. Ramiho dětství v Bejrútu ovšem poznamenala občanská válka, která vyhnala rodinu do francouzské emigrace. V Paříži talentovaný pianista absolvoval Conservatoire National de Région de Boulogne-Billancourt. Ale jméno si udělal ještě předtím, než ho přijali, když vyhrál klavírní soutěž Radio France a několik dalších cen. Už v 90. letech absolvoval mezinárodní turné jako interpret Ravela či Prokofjeva. V letech 2000 až 2003 pobýval v New Yorku, kde vystudoval prestižní Juilliard School Of Music. Jeho pedagogem byl tehdy legendární maďarský klavírista, Bartókův blízký přítel György Sándor.
Jako kapelník či spolukapelník vydal Khalife na tucet alb, od sólových po symfonické. Debutoval koncertním dvojalbem, natočeným symbolicky v rodném městě – Live In Beirut (2002). Kombinuje na něm klasickou hudební literaturu i vlastní improvizace. Jako pozvánka na sólový recitál dobře poslouží emotivní, hluboce osobní i protiválečný titul Lost (2018), plný smutku a pocitu ztráty, ale i naděje. Nebo ještě lépe stream koncertu LOST, Return to Beirut.
https://www.youtube.com/watch?v=46bpftijV8A
Diskuze
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.