Nils Petter Molvær a Daniel Herskedal zahrají poprvé spolu
A navíc to vypadá na světovou premiéru dua 15. ledna 2026 v Praze. Po právu, neboť nabídka na společný projekt fenomenálních norských hudebníků přišla právě z Prahy.
Nápad dát dohromady dva o generaci vzdálené, ovšem hudebním myšlením a estetikou velice blízké norské muzikanty totiž dostal promotér Petr Pylypov. „Když jsem pořádal sólový koncert Nilse Pettera Molværa a sólové vystoupení Daniela Herskedala, říkal jsem si, jak by bylo krásné vidět tyto dva hudebníky na pódiu společně. Tak jsem je oslovil,“ vysvětluje Pylypov, jak „jednoduché“ to bylo. Stačilo dát si dohromady zážitky z let 2021 respektive 2023, kdy hráli protagonisté budoucího dua v Praze beze svých kapel.
Návrh pořadatele padl u hudebníků i jejich managementů na úrodnou půdu. Vždyť příslovečná severská snivost a zadumanost, zklidněná, povznášející nálada tvorby jak trumpetisty Molværa, tak tubisty a hráče na basovou trubku Herskedala si o spojení doslova říkala. Nabízí se tu dokonalý synergický efekt, násobení dvou výjimečných talentů.
Oba hudebníci se dohodli na domácí premiéře koncertní spolupráce 16. ledna 2026 v Oslu. Ovšem úplně první společný koncert by měl být ten pražský, pořádaný o den dříve. Jistě, může se teoreticky stát, že se trumpetista s tubistou dohodnou na nějakém hraní ještě o chviličku dříve, pokud jim to nabité harmonogramy dovolí. Nicméně není to pravděpodobné. Každopádně, koncert skandinávského dua snů v Praze představuje mimořádnou událost. Navíc zůstane vtipným faktem, že dát dohromady dvě spřízněné norské duše napadlo až zdejšího promotéra.
Trumpetista, skladatel a producent Nils Petter Molvær (*18. 9. 1960, ostrov Sula), často přezdívaný jen NPM, přišel na svět v rodině jazzového klarinetisty a saxofonisty Jense Arneho Molværa. Není divu, že se dal také na dráhu jazzového muzikanta. Formální vzdělání ukončil na konzervatoři v Trondheimu. Na scéně se prosadil v 80. letech nejdříve jako člen nu-jazzové skupiny Masqualero, ve které hrály i další zásadní osobnosti skandinávského jazzu jako basista Arild Andersen, klávesista Jon Balke či kytarista Frode Alnæs. Díky decentní, ale mimořádně funkční práci s elektronikou a zvukovými efekty bývá Molvær označován za průkopníka tzv. future jazzu, „futuristicky“ znějícího subžánru, spojujícího s jazzem elektronickou hudbu – např. trip-hopové beaty, funk i volnou improvizaci.
Na samém počátku 90. let se začal Molvær coby sideman objevovat na deskách a koncertech osobností jako norská zpěvačka Sidsel Endersen (spolu s trumpetistou hrál na její desce So I Write z roku 1990 pro label ECM i britský pianista Django Bates) či italská pianistka Rita Marcotulli. Později ho do svých projektů zvali Dhafer Youssef, Lars Danielsson, Bill Laswell, Manu Katché i skladatel Hector Zazou.
Jako kapelník debutoval Molvær albem Khmer (ECM, 1998), které se stalo rovnou jeho asi nejslavnějším a komerčně nejúspěšnějším titulem. Dnes má na kontě desítku originálních, kritikou vysoce ceněných řadových desek, a vedle nich také tituly koncertní či remixové. Mimořádnou pozornost budí i jeho nevšední spolupráce. Například album Nordub (2018) s legendární jamajskou rytmikou Sly & Robbie, se kterou zahrál i u nás v rámci festivalu Colours Of Ostrava.
Ať už Molvær koketoval s elektronikou, jazzrockem, world jazzovou fúzí nebo reggae, jeho hudba vždy měla těžko popsatelnou, kontemplativní, podmanivě nostalgickou atmosféru. Což ho ostatně duchovně a po tvůrčí stránce spojuje s Danielem Herskedalem.
Tubista, hráč na basovou trubku a skladatel Daniel Herskedal (*2. dubna 1982, Molde) začínal klasickou hudbou, ze které si pro svoji autorskou tvorbu vzal mnoho důležitého. Jeho prvním nástrojem byl lesní roh. Zároveň ho ovšem zajímala i severská lidová hudba. A už jako náctiletý se nadchl pro jazz díky školnímu programu, organizovanému jazzovým klubem Storyville v Molde. Od čtrnácti tu hrával s kapelou Dixi, dokud nenastoupil na Musikkonservatorium v Trondheimu. Vzdělání dokončil v Kodani na Rhytmic Music Conservatory.
Už během studií spolupracoval Herskedal s respektovaným Trondheim Jazz Orchestra a hrál ve studentském ansámblu stoRMCHaser pod taktovkou Djanga Batese (jenž svého někdejšího nadaného žáka, v řadách Norbotten Big Bandu, přizval i na svoji desku Tenacity, 2020). Vlastní představy o zvuku začal Herskedal rozvíjet ve druhé polovině nultých let v triu Listen. Následovala řada profilových alb v různých sestavách (včetně nahrávek s pěveckým sborem či chrámovými varhanami), ale s okamžitě rozpoznatelným, nezaměnitelným soundem, započatá deskou City Stories (2010). Podobně jako Molvær rád vkusně využívá k podkresu i elektronické zvukové efekty, dróny či looper. Vedle sólových titulů se Herskedal podílel také na projektech Maria Neseta nebo Mortena Qvenilda.
V Česku už hrál Herskedal s úspěchem jak sólově, tak v triu s pianistou Eyolfem Dalem a perkusistou Helgem Andreasem Norbakkenem.
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.