Nadnárodní trio Petrose Klampanise promluví nadnárodním jazzovým jazykem
Na novém albu Latent Info se fenomenální řecký kontrabasista a skladatel Petros Klampanis zamýšlí nad tím, co vše lze vyjádřit beze slov a čemu přitom budou rozumět lidé na celé planetě. Hudební poselství tří virtuózů v pražském Atriu Žižkov 27. dubna 2026 nebude potřebovat překladatele.
Co je onou „latentní informací“ v názvu aktuálního alba a turné tria řeckého, v New Yorku renomovaného basisty Petrose Klampanise, estonského pianisty Kristjana Randalu a izraelského bubeníka Ziva Ravitze? Příběh a poselství obsažené v hudbě. Když Klampanis vymýšlel koncepci nové desky, ptal se, zda je instrumentální muzika skutečně „bezeslovná“. A odpověděl si, že nikoliv. Dokáže vyprávět celé příběhy bez jediného verše. Hudba samotná je jazykem, s vlastním gramatikou, idiomy, slovníkem. A k tomu jazykem universálně srozumitelným. Co víc: Dokáže vyjádřit i věci řečí nevyslovitelné.
„Petros Klampanis je hudebník, který vždy hovoří srdcem,“ napsali o basistovi v DownBeatu. A pokud jsou informace v jeho hudbě prvotně latentní, utajené, skryté, svým procítěným, niterným pojetím hry a zpěvností melodií je odhaluje. Saxofonista Oded Tzur, který basistu přizval do svojí kapely včetně natáčení již tří alb pro ECM, zase zdůraznil, že „Petros nikdy nevyplňuje prostor zbytečnými slovy“. Mluví srozumitelně a k věci.
Otevřenost a sdělnost svých skladeb samotný Petros Klampanis (*1981, Zakynthos) přičítá... moři. „Řekové milují moře a já se narodil na ostrově. Ne vše, ale mnoho v mém životě tvarovala otevřenost moře. Moře dokáže definovat naši realitu.“
Od dětství Petrose obklopovala hudba středomořská a balkánská, což v jeho skladbách jasně cítíme. I přes lásku k muzice a nesporný muzikantský talent to ovšem nejprve nevypadalo, že Petros věnuje život Múzám. Měl se stát inženýrem a za tím účelem nastoupil na athénskou polytechniku. Vábení hudby ale bylo nakonec silnější a aby se naučil jazzový jazyk, polytechniku opustil a přesídlil nejprve do Nizozemí, kde absolvoval Amsterdamskou konzervatoř. Pak už ho cesta vedla rovnou do New Yorku a na Aaron Copeland School Of Music. A k zásadním setkáním se saxofonistou Gregem Osbym či kytaristou Giladem Hekselmanem, v jejichž sestavách získal renomé na newyorské klubové scéně.
Právě Greg Osby pomohl na svět i Klampanisovu albovému debutu Contextual (2011), který vydal na svojí značce Inner Circle. Nahrávka vyvolala kladný ohlas nejen u kritiků, ale i u věhlasných nástrojových kolegů. „Nejvíc vzrušující projekt, jaký jsem v posledních letech od nějakého basisty slyšel,“ prohlásil Arild Andersen. Pak už nic nebránilo další Klampanisově sólové dráze, lemované ceněnými deskami u respektovaných labelů Motéma a Enja.
Nebránilo, tedy krom covidu. I lockdown ovšem dokázal Klampanis zúročit albem Rooftop Stories (2020) pro sólový kontrabas, natočeným za pomocí looperů a elektroniky na jedné athénské střeše. V „Příbězích ze střechy“ přitom dokázal harmonicky propojit jazzové standardy, řecké lidovky i autorské kusy. Následující kapelnický titul Tora Collective (2023), natočený naopak v sestavě sextetu ještě doplněného hosty, časopis DownBeat vyhodnotil jako jedno z nejlepších alb roku. I na této nahrávce figurovali Randalu a Raviz, se kterými se Klampanis následně vrhl do dobrodružství jazzového tria Latent Info. Ti tři jsou ovšem sehraní mnohem déle. Potkali se např. na albu Odeda Tzura Translator’s Note (2015).
Trio právem můžeme označit termínem „all-stars“.
Pianista Kristjnan Randalu (*1978, Tallinn) nejen získal v domovském Estonsku titul „Jazzový umělec roku“. I samotný Herbie Hancock ho nazval „oslnivými pianistou“. Randalu vystudoval mimo jiné Královskou hudební akademii v Londýně a poté Manhattan School Of Music. Než se prosadil jako kapelník, vysloužil si ostruhy u Trygve Seima. Dnes už má Randalu bohatou profilovou diskografii s tituly mj. u labelu ECM.
Randalu a Klampanise spojuje i vědomí, že méně je někdy více: „Někdy stačí zahrát jedinou notu - a svět se otevře! Každá nota má svoje stanovisko, důležitost, váhu,“ vysvětluje Randalu. A dodává, že i on je „odkojený“ mořem, díky čemuž si s kapelníkem dokonale sedne: „Jsem ‚mořský‘ člověk. Potřebuji tu otevřenost, možnost rozletu, horizont!“ A Klampanis si pochvaluje: „Nikdy jsem neslyšel piano tak zpívat, jako pod Kristjanovýma rukama!“
Bubeník Ziv Ravitz (*1976, Be’er Scheva) se narodil v muzikantské rodině. Odmala se učil na kytaru a klávesy, v devíti letech se přesměroval na bicí nástroje. A už ve 13 (!) letech zahájil profesionální kariéru v izraelských klubech. Levantskou scénu však brzy přerostl. Do světa vyrazil v roce 2000 díky stipendiu na bostonské Berklee College Of Music a brzy se stal žádaným spoluhráčem osobností jako Lee Konitz, Joe Lovano, Dominic Miller, Shai Maestro, Oded Tzur, Vincent Peirani nebo trumpetista Avishai Cohen. Ostatně známe ho i ze zdejších pódií ať už jako sidemana, nebo s vlastním Ziv Ravitz Triem.
https://www.youtube.com/watch?v=ufxBsNnusps
https://www.youtube.com/watch?v=yuidzAjks40
https://petrosklampanis.bandcamp.com/album/latent-info
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.