BEATrio Bély Flecka, Edmara Castañedy a Antonia Sáncheze se pro velký úspěch vrací do Prahy
Jedinečná sestava banjo – harfa – bicí nástroje, a hlavně osobitá, přitom soudržná nadžánrová fúze jazzu, soudobé hudby, progresivního bluegrassu, latiny či ingrediencí world music různých kontinentů, bezesporu patří k tomu nejoriginálnějšímu, co lze na současné scéně slyšet. Trio instrumentálních hvězd nadchlo zdejší publikum už v červenci 2025. „Vytleskaný“ druhý pražský koncert proběhne 5. února 2026 v příjemném prostředí divadla Archa+.
Stylotvorný americký virtuóz Béla Fleck, jenž přesvědčil publikum i kolegy - hudebníky, že banjo navzdory jistým zvukovým omezením může obstát jako vrcholný sólový nástroj v moderním jazzu i artificiální hudbě, je soundem svého aktuálního tria nadšen. Jak by ne. Vždyť se mu v době, když už bylo zdánlivě vyzkoušeno vše, podařilo spolu s kolumbijským harfeníkem Edmarem Castañedou a mexickým, v USA působícím bubeníkem Antoniem Sánchezem vytvořit nový zvukový vesmír. Přitom jen za pomoci tradičních akustických nástrojů. Není divu, že ještě nechce ukončit krasojízdu.
Banjista se dokonce nechal slyšet, že ho dobrodružná spolupráce v „BélaEdmarAntonioTriu“ vrátila do tvůrčího rozpoložení z let, kdy zakládal ve své době stejně novátorskou a „nemyslitelnou“ kapelu Flecktones, fúzující jazzrock, funk a jazzovou improvizaci s prvky progresivního bluegrassu. Ostatně kolumbijského harfeníka si vyhlédl ke spolupráci už někdy před dekádou s tím, že by ho přizval právě do Flecktones: „Edmar byl jedním z těch kluků, kteří by podle mého názoru skvěle zapadli do rozšířené rodiny Flecktones. Mezi podivíny, jako jsme my,“ směje se. „Takoví výjimeční lidé se v mém životě objevují. Mám tendenci hledat ke spolupráci hudebníky, kteří hrají na svůj nástroj jako nikdo jiný na světě.“
Nakonec vše dopadlo jinak, a ještě lépe. Než aby se stal Edmar Castañeda jenom hostem Flecktones, začal s ním Béla Fleck nejdříve improvizovat v duu. Následně ho přizval do projektu se slavným bubeníkem Antoniem Sánchezem, založeného v roce 2018 původně pro koncerty v Mexiku.
Autorskou tvorbu zaznamenalo BEATrio na eponymní album, vydané v květnu 2025, o kterém prestižní server All About Jazz napsal: „Abstraktní obraz na obalu desky odráží hudbu zcela přesně. Kamarádství v akci pak činí ponor do soundu ještě lákavějším. Je snadné vypěstovat si na tuhle hudbu závislost.“ Trojice hledačů se ovšem nespokojila s tím, čeho už dosáhla. Od doby vydání alba a předchozího pražského koncertu se zvuk a repertoár tria během intenzivního koncertování dále vyvíjel. I ti, co už zažili vystoupení v Hybernii, se jistě dočkají dalších příjemných překvapení.
Béla Fleck (*10. 7. 1958, New York) patří k největším současným inovátorům nejen v technice hry na banjo, ale v přístupu k hudbě vůbec. Poté, co byl přizván do legendární kapely New Grass Revival, získal pověst vrcholného interpreta progresivního bluegrassu. Chtěl ovšem jít v průzkumu nových hudebních cest ještě dál, a v roce 1988 založil spolu s jazzovým basistou Victorem Wootenem kapelu Flecktones, dnes již také legendární. Tím ovšem jeho výboje zdaleka nekončily. Vydal se do západní Afriky za tamními kořeny banja jako hudebního nástroje, vycházejícího z kůží potažené „loutny“ ngoni, a samozřejmě i za dávnými základy afroamerické hudby. Svoji objevitelskou cestu Fleck zaznamenal na albu Tales From The Acoustic Planet, Vol. 3: Africa Sessions. Na objednávku Nashvillského symfonického orchestru zkomponoval Fleck spolu s basistou Edgarem Meyerem koncert The Melody Of Rhythm, ke kterému přizval také indického perkusistu Zakira Hussaina. Později se stejným orchestrem premiéroval Concerto for Banjo. K Fleckovým nedávným majstrštykům patří i banjové uchopení Gershwinovy Rhapsody In Blue.
Edmar Castañeda (*31. 3. 1978, Bogotá), jehož latinskoamerická „harfa z plání“ zastává v triu roli harmonického a zároveň basového, a samozřejmě i sólového nástroje, se začal věnovat hudbě pod vedením otce, harfeníka, zpěváka a pedagoga Pavelida Castañedy. V počátcích koncertní dráhy se věnoval lidové muzice Kolumbie a Venezuely stejně jako jazzu. V polovině 90. let přesídlil do New Yorku, kde studoval jazzovou trubku, nicméně posléze se zase pokorně vrátil k harfě, nástroji v jazzu relativně neobvyklému. Vedl vlastní trio a má za sebou spolupráci s mexickou písničkářkou Lilou Downs i řadou jazzových hvězd jako Wynton Marsalis, John Patitucci, Paquito D’Rivera nebo John Scofield. Naše publikum ho může znát z koncertů s Martou Töpferovou nebo virtuózem na foukací harmoniku Grégoirem Magretem.
Antonio Sánchez (*1. 11. 1971, Ciudad de México) patří k nejžádanějším jazzovým bubeníkům. Po absolvování Národní mexické konzervatoře pokračoval ve studiu na Bostonské Berklee College Of Music a v USA se mu podařilo prosadit nejprve hraním s Paquitem D’Riverou, a poté díky členství v mimořádně populární Pat Metheny Group. Jako spoluhráče si ho vybrali i Michael Brecker, Gary Burton nebo Chick Corea. Vydal zatím jedenáct vlastních alb (včetně dvou titulů scénické hudby), na které coby kapelník přizval mimo jiné saxofonisty Donnyho McCaslina či Miguela Zenóna, amerického rockového písničkáře Davea Matthewse či mexickou zpěvačku Silvanu Estrada.
https://www.youtube.com/watch?v=aQVrL-4rtvY
https://www.youtube.com/watch?v=6XjY-_VbWSU
https://www.youtube.com/watch?v=phOKmRf5QnU
Diskuze
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.